životní drama básníka Konstantina Biebla (2012)
Divadelní koláž se zlatými plombami, čajem, kávou, harlekýnem, Gottwaldovou érou a výhledem na líbezné vrchy Středohoří, připomínající japonský dřevoryt.
Básník, cestovatel, voják na východní frontě 1. světové války, plachý elegán, student medicíny a salonní komunista z přesvědčení Konstantin Biebl (1898–1951) miloval ženy, „hledaje v jejich náručí alespoň poněkud vlídnější klima“. Ve svém literárním díle, korespondenci a spletitém životním příběhu s děsivě faustovským koncem zanechal originální svědectví o první polovině dvacátého století.
Všude oblíbený společník, přítel Jiřího Wolkera, člen avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny pobýval většinou v Praze, Lounech a rodném Slavětíně nad Ohří. Celý život se věnoval literární tvorbě, do níž přetvářel své radostné, melancholické i stranické snění. Sponzorován pracovitou maminkou a později i zámožným tchánem toužebně čekal na „uskutečnění myšlenky sociální spravedlnosti“. V roce 1926 podnikl legendární cestu na Jávu.
Když střídání různých období nebe, pekla i ráje na Zemi dospělo v únoru 1948 ke komunistickému převratu, vydal svou nejnovější sbírku tendenčních budovatelských veršů Bez obav. Vzápětí se z nepochopitelných důvodů začal obávat o svůj život. Brzy si také lidé v jeho okolí všímali všudypřítomných neznámých mužů v kožených kabátech. V listopadu 1951 Biebl navštívil svou maminku a sestru ve Slavětíně, který se rychle měnil podle stalinistických způsobů. Ani milované prostředí starobylého domu se zubařskou ordinací, zahradou a výhledem na siluetu Středohoří nezmírnilo básníkovu úzkost a pocity marnosti. Několika přátelům přišel říct, že s tímto systémem nesouhlasí, že takhle si komunismus nikdy nepředstavoval. Většinu svých nových básní spálil a na otázku maminky, kdy znovu přijede, neřekl nic.
Záhadné okolnosti smrtelného pádu z okna a v čítankách připomínané verše S lodí jež dováží čaj a kávu nejsou tím nejpodstatnějším z pozůstalosti dnes polozapomenutého Konstantina Biebla. Jeho jiskřivá poezie s kouzlem orientálních pohádek plná humoru, hravého snění, bolesti i mrazivého chvění, je dodnes živá a svěží.
